Možná by se na začátek hodilo říct, o co vlastně jde. Každý rok si studenti oktáv uspořádají takzvaný stužkovací večírek. Většina z těchto večírků spadá na začátek školního roku (i toto jsme porušili…. Jejda…). Jde v podstatě o takovou soukromou akcičku, kam si oktaváni pozvou své profesory, společně hodují na občerstvení, a jak to bývá zvykem, nešetří všemi možnými nápoji od neškodné vody, čajíčku a kafíčka po mírně alkoholické pivo a více alkoholické cokoliv jiného. Většinou se tato událost odehrávala v nějaké hospodě nebo jiném alternativním místě. To zní skvěle, že? Poznáte vyučující z jiné stránky, u některých si jen potvrdíte tu stránku osobnosti, kterou jste si mysleli, že daný kantor má, ale nikdy ji nedává najevo, a u některých zjistíte, že nejsou až takoví suchaři, jak vypadají ve škole. Nás ale napadlo to trochu… přetvořit.
V sextě jsme klasicky měli taneční a hned po absolvování základních 14 lekcí velká část z nás okamžitě podávala přihlášky na pokračovací, tzv. medailové kurzy. Už si nevzpomenu, kdy přesně nastal ten okamžik, kdy jsme si já a asi 5 dalších lidí řekli: „Hej, ty jo, neuděláme si stužkovací ples namísto klasické chlastačky v hospodě? Těch si ještě užijeme spousty… Pojďme to udělat trochu víc společenské!“
Čas plynul, SOČky jsme přežili bez vážnějších zranění a najednou tady byla oktáva. Krom toho, že nám všichni (ano, všichni) profesoři připomněli, že tenhle rok maturujeme, začali jsme pomalu řešit, jak a kde teda vlastně dostaneme ty naše stužky. Po společném dohadování obou tříd o tom, jak bude stužkovák vypadat, jestli budeme dělat jeden společný pro obě třídy, nebo každá třída svůj vlastní, jsme se dohodli na tom, že skutečně uděláme ples společný nám všem.
Za veškeré naše nápady jsme platili penězi, které nám zbyly z pořádání Hříšného majálesu. A že to nebylo málo peněz. Ono se lehko řekne: „Uděláme si ples!“, ale těch věcí, co jsou kolem, aby to nakonec dopadlo přesně tak, jak si v hlavě představujete, neboli perfektně, to už je trochu těžší. Naštěstí pro nás se organizace ujali Eliška Jandová, František Jeřábek a Míša Bachelová, kteří svojí pečlivostí a snahou o dokonalost celé akce docílili kýženého výsledku. Společně zajistili pronájem KC Semilassa na 14. 1. 2020, domluvili jazz band z Prahy, který první polovinu večera hrál v rytmu společenských tanců, občerstvení a catering pro studenty oktáv (ano, koupili jsme si kila řízků). Samozřejmě s nachystáním celých prostor pomohla většina z nás, to by ve třech opravdu nezvládli. Sedmá hodina odbíjí a dovnitř se hrnou lidi.
Program plesu byl složený z předtančení číslo jedna v podání spolužáků ze septim, kteří byli tak ochotní, že nám zahájili celou akci svojí choreografií původně zamýšlenou na Reprezentační ples Gyrecu, dále pasování do stavu maturantského a stužkování studentů oktávy A, krátký taneční blok a předtančení tanečního páru Daniela Floriana a Lindy Kasalové. Následovalo stužkování oktávy B, po kterém zbývalo už jen společně se vyfotit a přiťuknout si šampaňským a je všechno hotovo… nebo ne?
Kolem desáté hodiny přichází na řadu nejlepší část programu, a to video plné našich fotek z uplynulých osmi let. Myslím, že nikdo nečekal, že pár skoro dekádu starých fotek dokáže dojmout a zahltit vzpomínkami na šedesát dospělých studentů. Po takhle krásné tečce večera zbývá pouze pořádně oslavit obdržení stužek, šerp a slavnostních maturantských půllitrů, na míru vyrobených přímo pro nás, a řádně si popovídat s profesory o věcech, o kterých byste se jim ve škole jen tak nezmínili.
Rozhodně bych, jakožto budoucí absolvent Gyrecu, všem budoucím oktavánům doporučil pořádání stužkovacího večírku ve formě plesu. Zcela určitě si to nejen profesoři, ale i vaši rodiče, které můžete pozvat na takovouto slavnostně pojatou akci, užijí více než obyčejné posezení v hospodě.
autor: Jakub Man, Oktáva A