Novela francouzského spisovatele Victora Huga, jenž nám názorně popisuje těžký život chudých lidí ve Francii devatenáctého století a také bezohledné nahlížení bohatých na chudinu. Při četbě ale zjistíte, že se společnost v mnoha ohledech příliš nezměnila.
Kniha je v seznamu maturitní četby, okruh Světová a česká literatura do konce 19. století.
V době románu byl život obyčejných lidí velmi těžký. Na galeje se člověk mohl dostat třeba i krádeží pouhého bochníku chleba.
Právě toto je osudová událost v životě Jeana Valjeana, zprvu čestného člověka, který se musí starat o sestru a další malé sourozence.
Je přistižen při činu a následně odsouzen na těžké galeje. Několikrát se pokusí uprchnout, což mu prodlouží trest na devatenáct let.
Když je propuštěn, je sice svobodný, ale všude, kde by se ucházel o zaměstnání či přespání, musí ukázat žlutý průvodní list – cejch, který mu zůstane po celý život.
Po odchodu z galejí to však už není ten Jean Valjean, který se staral o rodinu, jak se dalo. Vězení z něj udělalo zcela jiného člověka – člověka, který nedůvěřuje lidem.
Při své strastiplné cestě narazil jednoho dne na diecézi laskavého biskupa. Ten ho u sebe nechal přespat, ale v noci mu Valjean ukradne stříbrné svícny. Ráno jej chytnou na útěku strážníci a přivedou k biskupu. Dobrodinec ale řekne, že je Jeanovi daroval a tím jeho duši vykoupil od dřívějších hříchů.
Na scénu se galejník vrací jako starosta města Montreuille, samozřejmě s falešnými doklady jako pan Madeleine. Fanatický policejní úředník Javert a především jeho minulost jsou mu ale pořád v patách – Javertovi se zdá Valjeanův obličej povědomý, protože pracoval jako strážník na galejích před deseti lety.
Navzdory tomu, že se z bývalého galejníka stal čestný a mírumilovný člověk, minulost ho dostihuje. Také se setkává ještě v Montreuillu s chudou pracovnicí místní továrny, která má nemanželské dítě.
To jsem už ale z příběhu vyzradil možná příliš. Nejlepší bude, když se na Hugův mistrovský jazyk podíváte sami. Ehm, tedy, abych byl přesný, přečtete si ho…
Děj se komplikuje a nechává čtenáře v napětí do poslední stránky. Přečíst si knihu v originále však silně nedoporučuji, je to zdlouhavé vyprávění – typická kniha 19. století, tedy nechci nijak znevažovat mistra vyprávění Victora Huga. Proto je nejlepší volbou převyprávěná verze od nakladatelství Omega. Kniha má kolem tří set stran a je ilustrovaná – to vše v moc pěkném přebalu. A navrch si přečtením splníte jednu z 20 povinných knih na složení ústní maturity z češtiny!
Nakonec bych chtěl poděkovat nakladatelství OMEGA za recenzní výtisk.
zdroj obrázku: knihyomega.cz