BRNO – Už jste někdy viděli a slyšeli, jak elektrický oblouk přehrává melodii z Limonádového Joe? Žádná membrána, žádný magnet, jen plazma! A už jste někdy jedli ledový čaj ve formě gumových medvídků? A co takhle autíčko na hořčíkový pohon? Všechno tohle a mnoho dalšího bylo k vidění, slyšení a vyzkoušení na letošní Noci vědců.
Hlavním tématem tohoto ročníku bylo světlo. A víte proč? Letos je to totiž dvě stě let od chvíle, kdy se francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel začal zabývat myšlenkou, že světlo je vlastně vlnění. A také je to přesně sto let, co Albert Einstein vynalezl teorii relativity. Ukázky využití světelných paprsků byly na každém kroku. Například na fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií bylo k vidění, jak lze pomocí skládání dvou paprsků laseru měřit i minimální délkové rozdíly a dozvědět se, že pomocí světla je definovaná jednotka délky – metr. Metr už dávno není kovová tyčka se dvěma ryskami, ale vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299792458 sekundy. Také jsem zjistil, že si vědci občas hrají na vojáky. Pomocí světla, přesněji výkonného laserového děla, lze zjišťovat látkové složení postřeleného/odpařeného cíle (zjišťuje se spektrální analýzou). Je zajímavé, že touha po destrukci je společná vědcům napříč všemi obory. Nejčastější pokyn, který byl slyšet na chemické fakultě od starších profesorů k jejich asistentům, zněl: „Zapalte to!“ 🙂
Rád bych na závěr poděkoval všem, kteří připravovali Noc vědců, všem, kteří museli pořád dokola nám zvědavým návštěvníkům vysvětlovat věci, které pro ně byly samozřejmé, ale nás přiváděly k úžasu.
Jakub Peňás, PRI B